Kyberšikana

Kyberšikana (též kybernetická šikana, počítačová šikana či cyberbullying) je druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě může kyberšikana sloužit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě prostřednictvím vystavení na internetu.

Kyberšikana

  1. Co je kyberšikana?
  2. Rozdíl mezi šikanou a kyberšikanou
  3. Jak se chránit před kyberšikanou a jak se bránit kyberútokům?
  4. Kde hledat pomoc?
  5. Nejčastější projevy kyberšikany
  6. Případy kyberšikany (skutečné kauzy)
  7. Kyberšikana a škola
  8. Kyberšikana a zákony

Co je kyberšikana?

Termínem kyberšikana označujeme nebezpečné komunikační jevy realizované prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (např. pomocí mobilních telefonů nebo služeb v rámci internetu), jež mají za následek ublížení nebo jiné poškození oběti. Toto ublížení či poškození může být jak záměrem útočníka, tak důsledkem např. nevhodného vtipu, nedorozumění mezi obětí a útočníkem, nedomyšlením důsledků jednání ze strany útočníka atd. Oběť je poškozována opakovaně, ať už původním útočníkem či osobami, které se do kyberšikany zapojí později. Kyberšikana je druhem psychické šikany.

Rozdíl mezi šikanou a kyberšikanou

Kyberšikana úzce souvisí s šikanou. Zatímco klasická šikana se může projevovat jak fyzickými útoky, tak útoky psychickými, kyberšikana se odehrává pouze v psychické rovině. Kyberšikana se projevuje především ponižováním, nadáváním, urážením, zastrašováním, vyhrožováním, vydíráním, obtěžováním a pronásledováním oběti, což jsou typické projevy psychické šikany. Útoky se však odehrávají ve virtuálním prostředí. Útoky mohou být intenzivnější, dlouhodobější, uživatelé ICT mohou z utrpení oběti dokonce udělat masovou zábavu. Trauma způsobené oběti z tohoto pohledu může být nepředstavitelné. Je již známá řada kauz, kdy oběti tento extrémní tlak dohnal až k psychickému zhroucení a v některých případech dokonce až k sebevraždě.

Na rozdíl od běžné šikany kyberšikanu nemůžeme dopředu očekávat. Obětí kyberšikany se tak můžeme stát kdykoliv a kdekoliv. Stačí, když budeme připojeni k internetu nebo mobilní síti (GSM) a útočník může zaútočit i ze vzdáleného místa, např. ze svého domova.

Dalším rozdílem mezi oběma formami je identita útočníka. V případě kyberšikany je útočník většinou skrytý za přezdívkou, tzv. „nickem“, nebo jiným neurčitým identifikátorem. Taktéž si útočníci speciálně pro tyto případy zřizují např. novou emailovou schránku, nové telefonní číslo, aby jejich totožnost zůstala co nejvíce utajena. Takto skryti v anonymitě jsou útočníci agresivnější, zákeřnější, krutější a používají metody, které by v případě šikany, kdy je totožnost útočníka ve většině případů známá, neuskutečnili. To vše pod dojmem nepolapitelnosti z anonymity.

Stejně jako je tomu u původců kyberšikany ani u jejich obětí nezáleží na věku, pohlaví, fyzické síle, postavení v sociální skupině či úspěšnosti ve společnosti. V elektronické komunikaci jsou výše zmíněné aspekty potlačeny a nemají takový význam, jako při komunikaci tváří v tvář. Oblíbený spolužák ve škole, který se těší přízni hodně kamarádů, se obětí šikany stane zřídka, ovšem v ICT světě je stejně zranitelný jako všichni ostatní. Zabránit výhružných emailům nebo smskám v tomto případě kamarádi nemohou.
Mnohdy se běžná šikana prolíná s tou kybernetickou.

Oběti tradiční šikany se často stávají také oběťmi kyberšikany, která je v této souvislosti posunem šikany o krok dál. Tyto děti lze považovat za zvláště ohroženou skupinu, neboť vzhledem ke svému slabému sociálnímu statutu mají obvykle velmi málo kamarádů, což často kompenzují navazováním rizikových vztahů na internetu. Na virtuálním prostředí se pak lehce mohou stát závislými. Vzhledem k tomu, že se soustředí mnohem více na budování virtuálních vztahů, útoky vycházející z tohoto prostředí jsou pro ně bolestnější než pro děti, které vztahy budují spíše v reálném světě.

Jak se chránit před kyberšikanou a jak se bránit kyberútokům?

V současné chvíli neexistuje způsob, jak se 100% chránit před kyberšikanou a jejími útoky. Riziko můžeme pouze snížit a to díky používání a dodržování následujících pravidel:

  • respektovat ostatní uživatele
  • nebýt přehnaně důvěřivý
  • nesdělovat citlivé informace, které by mohly být zneužity
  • seznámit se s pravidly služeb internetu a GSM sítí
  • seznámit se s riziky, které souvisí s elektronickou komunikací

Jak již bylo uvedeno výše, 100% ochrana před kyberútoky neexistuje - hovoříme o situaci, pokud využíváme internetových a mobilních služeb. Riziko se dá za dodržování určitých pravidel pouze snížit. Jak tedy postupovat v případě, že se staneme obětí kyberšikany?
Následující rady Vám mohou pomoci odradit útočníka od dalších útoků případně snížit intenzitu útoků a jejich případný dopad na Vás. Jedná se o:

  • ukončení komunikace
  • blokování útočníka
  • identifikace útočníka
  • oznámení útoku
  • nebýt nevšímavý
  • podpořte oběti

Kde hledat pomoc?

  • Pomoc ONLINE (Internet Helpline)
  • E-bezpečí
  • Národní centrum bezpečnějšího internetu (Safer Internet)
  • Poradenská linka pro pedagogy
  • Úřad na ochranu osobních údajů
  • Policie ČR

Nejčastější projevy kyberšikany

Kyberšikana se může projevovat různým způsobem. Kyberútoky mohou být realizovány dlouhodobě i krátkodobě, s rozdílnou intenzitou a s využitím velkého množství nástrojů. Útočník při napadání ostatních velmi často kombinuje více typů útoků. Mnohdy kyberšikaně může předcházet i klasická šikana. Mezi nejznámější projevy patří:

  • publikování ponižujících záznamů nebo fotografií
  • ponižování a pomlouvání v rámci sociálních sítí, blogů nebo jiných webových stránek
  • krádež identity, zneužití cizí identity ke kyberšikaně nebo dalšímu sociálně patologickému jednání
  • ztrapňování pomocí falešných profilů
  • provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, především v rámci veřejných chatů a diskuzí
  • zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť
  • vyloučení z virtuální komunity
  • obtěžování

Mezi další projevy kyberšikany řadíme i projevy tradiční šikany posílené o využití ICT, např.:

  • dehonestování (ponižování, nadávání, urážení)
  • vyhrožování a zastrašování
  • vydírání
  • očerňování (pomlouvání) a další

K těmto projevům jsou zneužívány především SMS zprávy, emaily, chat, diskuze, ICQ, Skype, blogy, sociální sítě nebo jiné webové stránky.

Případy kyberšikany (skutečné kauzy)

  • Ghyslain Raza
  • První mediálně známou obětí kyberšikany se stal Ghyslain Raza (*1988), Celosvětově známý se stal po zveřejnění videozáznamu, na kterém předvádí bojovou scénu, jež ve filmové sáze Hvězdné války (Star Wars) ztvárňovala postava Dartha Maula Když se chlapec dozvěděl o své nečekané popularitě, utrpěl těžký psychický otřes a musel se podrobit dlouhodobému léčení. Nahrávka totiž opravdu nebyla zrovna povedená a velmi okatě demonstrovala jeho nadváhu a neohrabanost, což navíc řada diváků z internetového světa neváhala ventilovat na svých stránkách a blozích.
  • Patrick Ryan Halligan
  • (Ryan Patrick Halligan byl americký teenager z Essexu ve Vermontu, který ve věku 13 let spáchal sebevraždu poté, co byl šikanován svými spolužáky jak v reálném životě, tak kyberšikanován v online prostoru.
  • Megan Taylor Meier
  • Megan Taylor Meier je dalším americkým teenagerem, který spáchal sebevraždu poté, co se stal obětí kyberšikaně na internetu.
  • Jessica Logan
  • Důkazem, že kyberšikana může být vážným problémem nejen pro malé děti, je případ 18leté Jessicy Logan ze Cincinnati v Ohiu. Jessica se oběsila 3. července 2008 poté, co její bývalý přítel rozeslal její nahé fotografie. Stala se tak jednou z prvních obětí sextingu.
  • Anna Halman
  • Nejtragičtější případ kyberšikany v kontinentální Evropě se odehrál v Polsku. Obětí se stala 14letá studentka 2. gymnázia v Gdaňsku Anna Halman. Anna spáchala sebevraždu poté, co byla vystavena před zraky všech svých spolužáků sexuální šikaně a kyberšikaně. Během vyučování Annu napadli a sexuálně obtěžovali 4 spolužáci. Strhávali z ní šaty, osahávali ji a předstírali, že ji znásilňují. Jeden z nich ji chytil za hlavou a předstíral, že provádí orální sex. Další student vše natáčel na svůj mobilní telefon.
  • Hope Witsell
  • Hope spáchala sebevraždu jako 13letá žákyně 7. třídy floridské základní školy. Důvodem její sebevraždy byl sexting.
V České republice zatím není znám případ kyberšikany, jež by měla prokazatelnou souvislost se sebevraždou oběti. Případů kyberšikany u nás však přibývá a stoupá také jejich závažnost.
  • Jeden z žáků základní školy v Ostravě - Porubě si nahrál pomocí mobilního telefonu, jak jeho kamarád z osmého ročníku bije tři starší žáky. „Víte, jak to bolí boxerem na hubu?“ ptá se na videonahrávce útočník chlapců stojících poslušně u zdi. Do každého ze spolužáků přitom uhodí tzv. boxerem, do jednoho dokonce i kopne. Tento záznam si pak žáci rozesílali mezi sebou.
  • Třináctiletý chlapec z Moravské Třebové byl opakovaně napadán jak slovně, tak fyzicky. Tyto útoky se stupňovaly, až přerostly v zesměšňování velmi vulgárními výrazy a opakované fyzické napadání nejen ve škole, ale i mimo ni (agresoři jej škrtili, bili a kopali po celém těle). Nakonec chlapce ve třídě připoutali izolační páskou k židli, pak jej povalili na zem a naznačovali, že mu šlápnou na hlavu. Celé jednání si přitom natáčeli prostřednictvím mobilního telefonu.
  • Student olomoucké střední školy vytvořil na sociální síti Facebook stránku, ve které on i ostatní spolužáci ponižovali a uráželi neoblíbenou spolužačku. Nakonec dívce začali také vyhrožovat fyzickým ublížením a smrtí. V diskuzi např. řešili, jakým způsobem by se mohli zbavit jejího mrtvého těla, aby nemohla být identifikována (navrhovali, že by se mělo její tělo spálit, zuby rozřezat atd.).

Kyberšikana a škola

Podle výzkumů kyberšikana velmi často doprovází tradiční šikanu. Ve více než 50% případů je útočník ze stejné třídy a další více než čtvrtina útočníků pochází ze stejné školy. Stejně jako tradiční šikana je i kyberšikana často prováděna dětmi školního věku. Kyberšikanu, která se odehrává na půdě školy, je škola povinna řešit. Škola by se ovšem měla zapojit i do řešení případů, které se na půdě školy neodehrály. Důvody:
  • funguje školní poradenské pracoviště (postupy řešení, kontakty),
  • ve většině případů platí, že pachatelem je někdo z blízkých vrstevníků, spolužáků
  • škola by měla mít přehled o rizikovém chování jejich žáků i ve volném čase, popř. o dopadech takového chování na její žáky
  • rodiče a zejména oběti ocení nabídku pomoci
  • škola (v ideálním případě) úzce spolupracuje s orgány sociálně právní ochrany dětí, Policií ČR či městskou policií, s neziskovými organizacemi, s PPP – tyto instituce a organizace mohou být při řešení kyberšikany nápomocny, popř. se vyšetřování ujmou
  • škola má možnost metodické podpory obvodních, okresních a krajských metodiků prevence, školských, zdravotních a sociálních institucí
Podle množství obětí kyberšikany se takto děje na většině škol. Proto škola, která tuhle záležitost začne řešit je dobrá škola a to může přinést pozitivní publicitu. Pokud se k tomu postaví opačně, publicita může být velmi negativní.

Kyberšikana a zákony

Kyberšikana není trestným činem. Některé její projevy se však dají klasifikovat jako jiné trestné činy či přestupky. Přehled paragrafů, podle kterých by se dala klasifikovat kyberšikana:
Trestní zákoník (Zákon 40/2009 Sb.)
  • § 144 Účast na sebevraždě až 12 let
  • § 175 Vydírání až 16 let
  • § 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji až 8 let
  • § 181 Poškození cizích práv až 5 let
  • § 182 Porušení tajemství dopravovaných zpráv až 10 let
  • § 183 Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí až 8 let
  • § 184 Pomluva až 2 roky
  • § 191 Šíření pornografie až 5 let
  • § 192 Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií až 8 let
  • § 209 Podvod až 10 let
  • § 230 Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací až 8 let
  • § 231 Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat až 5 let
  • § 232 Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti až 2 roky
  • § 352 Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci až 3 roky
  • § 353 Nebezpečné vyhrožování až 3 roky
  • § 354 Nebezpečné pronásledování až 3 roky
  • § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod až 3 roky
  • § 357 Šíření poplašné zprávy až 8 let
Jako zdroj informací k této besedě byly použity materiály z www.e-bezpeci.cz. (Projekt E-Bezpečí, Univerzita Palackého, 2007-2011)