Krádež

Krádež je obecně neoprávněné přisvojení si cizí věci či hodnoty. Je popsána v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) a je definována v § 205.

§ 205 Krádež

(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

(6) Příprava je trestná.

...

Aby se pachatel dopustil trestného činu, musí spáchat čin nebezpečný pro společnost a současně musí svým protiprávním jednáním naplnit všechny znaky trestného činu, dané v zákoně, což se nazývá skutkovou podstatou trestného činu. Odborně to nazýváme materiální a formální stránkou trestného činu.

Trestným činem nemusí být každé nezákonné jednání. Může jít pouze o přestupek. Jsou to takové činy, kdy jejich stupeň nebezpečnosti pro společnost není tak vysoký či jejich protiprávní čin nevykazuje znaky skutkové podstaty jednotlivého trestného činu tak, jak bylo objasněno výše, aby se mohly řešit jako činy trestné. V tomto případě se však jedná o zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem náš všech. Jde kupříkladu o přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, proti veřejnému pořádku, na úseku ochrany před alkoholovou a nealkoholovou toxikomanií, proti majetku a další. Tyto přestupky v konečné fázi neřeší soud, ale magistráty měst a některé obecní úřady a jejich přestupkové komise.

Z toho vyplývá, že by měl být každý trestný čin či přestupek potrestán. Trestně odpovědný je každý, kdo dovrší věk patnácti let. Do osmnácti let se na něho pohlíží jako na mladistvého a jeho protiprávní konání, které se nazývá provinění, se řeší společně s trestním řádem podle zákona O soudnictví ve věcech mladistvých. I zde však může být potrestán i nepodmíněným odnětím svobody, má však více práv než dospělý pachatel a mohou mu být soudcem či státním zástupcem již během přípravného řízení uložena výchovná opatření.