Krvácení

Krvácení je děj, při kterém krev samovolně vytéká z narušených tkání a cév. Z toho plyne, že krvácení musíme dělit hned podle několika kritérií: typ poranění, místo poranění, a rozsah poranění. V tomto článku se zaměříme na jednotlivé typy krvácení a jak je co nejúčinněji zastavit.

Krvácivé stavy

Krev je tělní tekutina, která může být zdrojem nebezpečné infekční nákazy (hepatitidy, AIDS, atd.), proto je vhodné při ošetřování používat ochranné pomůcky (gumové rukavice) a postupovat tak, abychom riziko nákazy minimalizovali (vyhnout se, pokud je to možné, přímému kontaktu s krví)!

Krvácení

Ke krvácení dochází při roztržení či přeříznutí tepny, žíly či vlásečnice. Může být vnější (viditelné) nebo vnitřní, kdy nemůžeme vidět přímo krev. Vnější krvácení je viditelné, pohledem pozorujeme jasné známky rány. Vnitřní krvácení je velmi komplikované, laici jej často ani nerozpoznají, proto je také daleko závažnější. Dochází zde k útlaku orgánů, můžeme jej předpokládat při zhoršení stavu, deformaci končetiny či při rozvoji šoku.

Krvácení lze dále rozdělit:

Také se můžeme setkat s častým jevem, kterým je krvácení z přirozených otvorů tělních.

Není vhodné uvádět rozdíl tepenného a žilního krvácení na základě barvy krve!

Silné krvácení je vždy naléhavou situací, protože při větších ztrátách krve se stává, že je jí příliš málo, aby mohly být buňky těla dostatečně zásobeny kyslíkem. Důsledkem pak může být šok nebo i smrt. Při ztrátě 1 – 1,5l krve (1/3 objemu) dochází k hemoragickému šoku. Při krvácení z velkých tepen (krční, pažní stehenní tepna) dochází k vykrvácení do 60 – 90 s.

Obecný postup při krvácení:

Zraněné místo zvedneme do výše nad úroveň srdce a stlačíme ránu - toto se nazývá stavění krvácení přímým tlakem a elevací (tím se zpomalí průtok krve zraněnou částí těla). Zraněného necháme ležet, což zpomalí průtok krve. Překryjte ránu sterilním obvazem; obvaz musí být dostatečně velký, aby přesahoval okraje rány. Pokud raněný jeví známky šoku, pak provádíme protišoková opatření.

Vnější tepenné krvácení

Vnější tepenné krvácení rozpoznáme hlavně tak, že krev z rány vytéká v intervalech.

První pomoc:

Můžeme poskytnout třemi způsoby dle rozsahu poranění. Při krvácení z velkých tepen (krční tepna, pažní tepna, stehenní tepna) může člověk vykrvácet do 60 – 90 s. Proto při krvácení z pažní a stehenní tepny musíme ránu co nejrychleji zaškrtit. U zaškrcení platí určitá pravidla a to:

  • zaškrcujeme vždy nad ránou směrem k srdci (ne v kloubu)
  • zaškrcujeme vždy pružným materiálem (Martinovo pryžové obinadlo), minimálně 5 cm široké
  • poté končetinu znehybníme a můžeme chladit, aby se zabránilo odumírání tkáně
  • nepovolujeme
  • pokud jsme končetinu zaškrtili dobře, zbledne, pokud ne, tak zčervená (zaškrtili jsme žílu a ne tepnu)

Zaškrcovadlo používáme ještě při následujících stavech: amputaci, crush syndromu, otrávených ranách, po prosáknutí 3. vrstvy tlakového obvazu, otevřené zlomenině s masivním krvácením. Pokud se nacházíme na místě nehody, kde se vyskytuje hodně zraněných a málo zachránců, máme možnost použít zaškrcovadlo pouze dočasně a to do doby 10 minut od zaškrcení.

Při běžném tepenném krvácení ne z velkých tepen a žilním krvácení používáme tzv. tlakový obvaz.

Tlakový obvaz můžete koupit jako hotový obvaz č. 3 a 4. Skládá se ze tří vrstev a to vrstvy sterilní, tlakové a krycí. Tlakový obvaz můžeme sestavit ze sterilního krytí, které lze nahradit čistým vyžehleným kapesníkem. Tlakovou vrstvu můžeme zaměnit za rozbalené papírové kapesníky či kus látky. Tlaková vrstva musí být vždy sací. Jako krycí vrstvu můžeme zvolit šátek či obvaz.

Po ošetření krvácení je vždy vhodné končetiny zafixovat, aby nedocházelo ke zrychlení cirkulace krve pohybem. Horní končetinu znehybníme šátkovým závěsem, příp. znehybníme překrytím končetiny vrchní vrstvou oblečení a dolní končetiny znehybníme šátky k sobě navzájem.

Vnější žilní krvácení

Žilní krvácení se od tepenného krvácení vyznačuje tím, že z rány volně vytéká.

První pomoc:

Zvedneme poraněnou končetinu nad úroveň srdce, raněného posadíme / položíme nejlépe na zem a na ránu přiložíme tlakový obvaz.

Vlásečnicové krvácení:

Jedná se o nejlehčí forma krvácení, kdy dochází k povrchovému krvácení. Můžeme jej také nazvat odřeninou.

První pomoc:

Poraněné místo opláchneme vodou, případně jej vyčistíme od nečistot (drobné kamínky) kartáčkem. Místo vydezinfikujeme. Musíme si dát pozor na jednotlivé druhy dezinfekcí. Existují dezinfekce určená na okolí rány Septonex a

Jodisol a dezinfekce určené přímo do rány Betadine, která obsahuje jód a má jednu přednost a to, že v ráně neštípe. Peroxid vodíku H2O2 je dezinfekce určená pro dezinfekci rány a po uplynutí doby expirace zoxiduje na vodu. Je potřeba dát si pozor na raněné, kteří jsou alergičtí na jód. Poté ránu sterilně překryjeme náplastí s polštářkem, při plošnějších odřeninách překryjeme sterilním krytím. Pokud by prosakovalo sterilní krytí, je možné použít tlakový obvaz.

Smíšené krvácení:

Vždy se chováme, jako by to bylo závažnější krvácení, např. při žilním a vlásečnicovém krvácení se chováme jako při žilním krvácení.

Krvácení z přirozených otvorů tělních

Nejběžnějším krvácením z přirozených tělních otvorů je krvácení z nosu. Je obvykle způsobeno nárazem na nos, nebo někdy i silným kýchnutím či smrkáním. Někdy se může spustit krev z nosu bez patrné vnější příčiny (např. z důvodu vysokého krevního tlaku či rozrušení).

Nejčastěji bývá u dětí jako průvodní jev infekčních onemocnění nebo při úrazu a v dospělosti při vysokém krevním tlaku event. při současné léčbě léky snižujícími srážlivost krve.

První pomoc:

Raněného posadíme a řekneme mu, aby předklonil hlavu, zmáčknul si měkké části nosu a dýchal ústy. Nos je nutné držet asi 10 - 20 minut; buďte připraveni postiženému pomoci a přiložte mu chladivý obklad za krk (většinou to postiženého uklidní). Dejte postiženému nějakou nádobu a řekněte mu, aby vyplivoval vše z úst; spolknutá krev může způsobit pocit na zvracení.

Když se krvácení zastaví, poraďte postiženému, aby delší dobu nesmrkal, protože se tím může krvácení obnovit. Když se krvácení nezastaví do 20 minut, přivolejte lékařskou pomoc.

Další typ krvácení je ze zvukovodu. Je většinou způsobeno nějakým úrazovým dějem, mozkolebečním poraněním,…

První pomoc:

Hlavu nakloňte na poraněnou stranu a sterilně překryjte zvukovod. Pokud je poraněný v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy na stranu, kde se nachází poraněný zvukovod, aby krev mohla volně vytékat. Přivolejte ZZS, je možný výskyt mozkolebečního poranění.

Krvácení z dutiny ústní může mít mnoho příčin (vylomení zubů, poškození jazyka,….). Při vylomení zubu vložíme na poraněné místo tampon, stlačíme ránu a počkáme, až tampon sám vypadne (nikdy ho nevytrháváme násilím).

Krvácení z močových cest a pohlavních orgánů vzniká např. při náhlém (překotném) porodu. Raněného položíme, mezi nohy přiložíme velké sterilní krytí a odsávací vrstvu, překřížíme mu dolní končetiny, zvedneme je a přivoláme ZZS.

Krvácení - rána s ostrými okraji

Při vnějším krvácení dochází k různým typům ran:

  • rány s ostrými okraji
    • hodně krvácí
    • hluboké, ale rychle se hojí
      1. řezné
      2. bodné
      3. sečné

 

 

Krvácení - rány s nerovnými okraji
  • rány s nerovnými okraji
    • špatně se hojí
    • hrozí infekce
      1. tržné
      2. tržně zhmožděné
      3. střelné
      4. kousnutí

  • odřeniny, hematomy
    • jen povrchové
Odřenina Hematom