Poruchy vědomí

Vědomí je stav, ve kterém organismus plně vnímá podněty přicházející ze zevního prostředí a přiměřeně na ně reaguje … Co poruchy vědomí způsobuje, jaké máme druhy a jak dát první pomoc?

 

Poruchy vědomí jsou dlouhodobé, trvají hodiny a někdy až dny. Jedná se o poruchy centrální nervové soustavy. Tento stav nejvíce ohrožuje člověka na životě zástavou životních funkcí. Mohou zde nastat život ohrožující komplikace - zapadání kořene jazyka, aspirace zvratků - v důsledku vymizení některých reflexů, svalstvo je ochablé, postižený může ležet ve zhroucené, nepřirozené poloze.

Kvantitativní:

  • SOMNOLENCE: je nejlehčí stupeň, postižený reaguje spontánně na doteky, pospává, je probuditelný na oslovení
  • SOPOR: postižený nereaguje na oslovení, je probuditelný pouze na silné algické podněty. Po probuzení je dezorientován v čase i prostoru, hůře komunikuje.
  • KOMA: = BEZVĚDOMÍ. Je nejtěžší stupeň poruchy, mohou nastat život ohrožující komplikace (zapadání kořene jazyka, aspirace zvratků) v důsledku vymizení některých reflexů. Svalstvo je ochablé, postižený může ležet ve zhroucené, nepřirozené poloze.

Hodnocení stavu vědomí

Orientační vyšetření:

  • reakce na oslovení
  • reakce na bolestivý podnět - štípnutí do ušního lalůčku, tlak palce nad klíční kost, tlak palcem na příčný výběžek 1. krčního obratle

Příčiny poruch vědomí

Zevní příčiny - např. traumata lebky a mozku

  • intoxikace (alkohol, drogy, CO, některé léky, jedy, …)
  • stavy po tonutí, KPR
  • systémové metabolické poruchy

Vnitřní příčiny

nádory mozku, cévní mozkové příhody, infekce mozku, selhání jater, ledvin, hypoglykemické kóma

První pomoc při bezvědomí a poruchách vědomí zajišťuje tzv. přístupem k bezvědomému:

Pokusíme se o navázání kontaktu a následné zjištění stavu vědomí.

Nejprve mírně „kopneme“ do raněného, abychom neohrozili své vlastní bezpečí a až poté se k němu můžeme sklonit a lehce s ním zatřást a oslovit jej: „halo, pane / paní, slyšíte mě?“ Poté provedeme bolestivý podnět – štípnutí do ušního lalůčku.

Zkontrolujeme dýchání přiložení jedné ruky na hrudník a jedné ruky na bedra (kontrola pohmatem), přiložíme ucho k ústům bezvědomého (kontrola poslechem) a díváme se, zda se zvedá hrudník / bedra (kontrola pohledem). Pokud bezvědomý nedýchá, zahájíme kardiopulmonální resuscitaci.

Zkontrolujeme dutinu ústní a případně jí vyčistíme.

Zkontrolujeme možný výskyt druhotných poranění. Začneme hlavou, kdy kontrolujeme lebku protitlakem.

Pokračujeme kontrolou páteře tak, že jeden prst si dáme na trnové výběžky obratlů a dva prsty dáme kolem něj. Opět kontrolujeme tahem po páteři.

Mírným tlakem zkontrolujeme pružnost a pevnost hrudního koše.

Dále zkontrolujeme dlouhé kosti končetin protitlakem vždy u protilehlých kloubů.

Nikdy raněného nepřekračujeme!!!

Přetočíme jej z břicha na záda. Musíme si dát pozor na to, aby hlava bezvědomého byla otočená směrem k nám, aby nedošlo k odření obličeje!

Horní končetinu, která se nachází na protější straně, musíme natáhnout směrem nad hlavu, aby nedošlo k jejímu zlomení.

Dále budeme přetáčet tak, že zvedneme dolní končetinu, která je blíže k nám, podložíme jí naší levou rukou a vytvoříme páku. Přetočením dolní končetiny se nám přetočí hlavní hmotnost bezvědomého a poté si chytneme jeho hlavu a trup, abychom zabránili dalším možným poraněním.

Provedeme kontrolu dýchání. Všimněte si polohy rukou!

Zkontrolujeme dutinu ústní a provedeme záklon hlavy.

Zkontrolujeme břicho, zda se na něm nenachází zjevné známky poranění.

Pokud máme k dispozici izotermickou fólii, tak si jí rozložíme vedle bezvědomého, přiložíme jí těsně k hraně těla bezvědomého a přetočíme ho do stabilizované polohy na tuto připravenou fólii. Izolujeme ho tak od chladu ze země.

Do stabilizované polohy budeme bezvědomého přetáčet směrem k sobě, je potřeba, abychom zvedli horní končetinu, která je k nám blíže nad úroveň hlavy.

Pokrčíme k nám vzdálenější dolní končetinu bezvědomého, stejnou horní končetinu bezvědomého a ruku vložíme na protější rameno.

Držíme bezvědomého za koleno a loket a pomalu jej přetáčíme směrem k nám. Poté jej přikryjeme izotermickou fólií, průběžně kontrolujeme dýchání, a pokud nikdo jiný nezavolal RZS, potom jí zavoláme.